Dopis přátelům Centra Aletti (17/06/2023)

Vážení přátelé,

děkujeme vám za to, jak jste nás den za dnem doprovázeli během těchto téměř dvaceti měsíců zkoušky, kterou procházíme. Tento dopis je určen vám všem, kteří jste nepřestali projevovat své přátelství a duchovní podporu Centru Aletti jako celku i každému z nás osobně. I díky této vaší solidaritě navzdory všemu zakoušíme sílu a světlo, které nám dávají tolik milosti, prožíváme společenství mezi sebou a klidně se svěřujeme do Božích rukou. A právě díky tomuto vašemu přátelství jsme schopni nastavit druhou tvář a překonat zmatek, když se i umění stává předmětem útoků a vůle ničit. Proto tváří v tvář pokračující zkoušce cítíme povinnost vám ještě jednou poděkovat, abyste břemeno této zkoušky nesli i nadále s námi.

Vzhledem k tomu, že čekáme na výsledek probíhajícího řízení (v němž se posuzuje přesvědčivost a pravdivost obvinění proti otci Markovi Rupnikovi, který před příslušnými instancemi vždy důrazně popíral, že by se kdy dopustil zneužití, o němž se píše v obžalobě), rozhodli jsme se, jak víte, zdržet se jakékoli veřejné obhajoby a omezit se na to, abychom kompetentním orgánům předložili informace, které máme k dispozici, jak je naší povinností. Učinili jsme tak z úcty k obviněným, k tomuto řízení a k orgánům, které ho vedou, a vyhnuli jsme se účasti na mediálním procesu.

Tváří v tvář sílícímu tlaku na odstranění děl vytvořených Centrem Aletti však cítíme povinnost vyjádřit své velké znepokojení nad šířením takzvané „cancel culture“ a myšlení, které legitimizuje „kriminalizaci“ umění; a v této souvislosti chceme připomenout následující.

– Jednou ze základních právních norem je presumpce neviny.
Její opomíjení vede k paradoxu, kdy se požaduje odsouzení bez odvolání před soudem a volá se po obětování obětního beránka, přičemž se hovoří o obětech v obecném slova smyslu. V konkrétním případě otce Rupnika se každý, komu mohlo být ublíženo nebo kdo byl zneuctěn jakýmkoli představitelem církve, může oprávněně cítit dotčen uměním vytvořeným ateliérem Centra Aletti. Spravedlnosti se však nelze domáhat prostřednictvím křivdy. To, co nemá původ v dobru, nemůže dávat dobré plody.

– Všichni naši objednavatelé zakázek zakoušejí, že umění vytvořené Ateliérem Centra Aletti nenese podpis jediného člověka, ale že jeho jediným autorem je společenství modlitby a tvořivosti desítek umělců a teologů, kteří se od samého počátku aktivně podílejí na každém jednotlivém projektu v součinnosti s místním církevním společenstvím, které si dílo přálo, spolupracovalo na jeho teologické koncepci a poté sklízelo jeho duchovní plody. Každé dílo, které má církevní podhoubí, tak nachází své životní naplnění v církvi.

– Odstranění uměleckého díla by nikdy nemělo být považováno za trest nebo léčbu.
Takové opatření si nelze představit ani jako veřejné „potrestání“ jedné z osob podílejících se na společném díle. Pastorační péče o lidi, kteří trpí, je sice nutná a oprávněná, ale nemůže se stát ospravedlněním pro odstranění nebo zakrytí uměleckých děl, protože tím vzniká další utrpení – nejen umělců a teologů, kteří se podíleli na jejich tvorbě, ale také mnoha věřících, kteří i prostřednictvím těchto děl mohli kontemplovat Boží slovo, často v těžkých chvílích svého života.

Prožíváme tedy i nadále tento čas s vědomím, že základním jádrem křesťanského života je velikonoční tajemství. Setrváváme v tichu a v modlitbě i za ty, kdo nás obviňují, snažíme se stále opravdověji a živěji přilnout k velikonočnímu Kristu. Nadále důvěřujeme Pánu a svěřujeme se do jeho rukou, věříme, že se v tom všem uskutečňuje plán jeho prozřetelnosti, a zakoušíme, že i těžkosti přítomného okamžiku jsou způsobem, abychom si více uvědomili společenství, které nám bylo darováno. Je to právě toto společenství, které nás stmeluje, které nám pomáhá očistit srdce od zášti a které živí naději, že jednoho dne budeme moci také jasněji rozluštit, co chtěl Duch Svatý skrze tuto událost říci nám a církvi.

Maria Campatelli
a tým Centra Aletti